Obsidian
Znáte to: je rok 2012, právě jste si zjednodušili život přechodem na linux, a přemýšlíte, jak si ho zjednodušit a zefektivnit ještě o kousek víc. Někdy v té době propadnete kouzlu prostého textu. Přestože jste vyrostli na Wordu 95 (správně tedy 7.0) a moderní psaní na počítači pro Vás znamená vidět na obrazovce simulaci áčtyřky, která vrhá stín, dojde Vám, že prostý text je nejen návratem ke kořenům, ale především krokem do budoucna.
Protože tou nejdůležitější výhodou textu bez formátování není to, že se jedná o vrchol v žánru distraction-free, ale jeho přenositelnost. I kdyby přišla jakákoli technologická revoluce, soubory .txt otevřete vždycky. A nejen že neexistuje počítač, na kterém byste k nim neměli přístup - najednou svoje data můžete zobrazovat na telefonu, na hodinkách, možná i na displeji mikrovlnky. Potřebujete to? Ne. Ale je hezký, že to jde.
Nojo, jenže na jedné straně máte ten efektivní minimalistický prostý text, a na druhé se Vám strašně líbí všechny ty vychytávky, které umí třeba Evernote (připomínám, že mluvím o době před deseti a více lety, kdy konkrétně Evernote ještě nezmutovalo to svojí dnešní zrůdné podoby) a podobně.
Takže hledáte kompromis. Něco, co má ta cool hejblátka, ale zároveň to umožní pohodlnou zálohu nebo migraci pro případ, že by tvůrci něco změnili a vy jste se chtěli poohlédnout jinde. A postupně zkoušíte ty různé zimwiky a tomboye a tidliwiki. A vždycky to má nějaký nedostatek, který skřípe mezi zuby, a tak hledáte dál, až skončíte u toho, že si sněhovou koulí pluginů customizujete "programátorský" editor Atom, aby Vám splnil ty dva protichůdné požadavky: jednoduchost a všechno-v-jednom.
A pak, na jaře 22 Vám z nebe spadne Obsidian. Nevím, jak jsem na něj tehdy (existoval necelé dva roky, když jsem ho poprvé nainstaloval) narazil, každopádně jsem mu propadl a přestěhoval do něj svoje deníky, todo listy, tvorbu, nákupní seznamy i archiv přečtených článků a podobně.
Taky jsem z něj párkrát utekl, když jsem nerespektoval výše uvedenou poučku, že není zapotřebí využít všeho, co tenhle program umí, a zahltil jsem sám sebe příliš komplikovaným pracovním prostorem. Ale na rozdíl od mnoha dalších slepých uliček, k Obsidianu jsem se zatím vždy vrátil.
A abych vedle těch nicneříkajících frází uvedl i něco betonového, tady je seznam mnou aktuálně požívaných pluginů, jejichž množství / nastavení splňuje podmínku, že můžu vlastně kdykoli komplet všechno začít otevírat jiným programem, a nepřijdu o žádné vztahy mezi soubory a podobně:
- Book Search – vyhledávání knih a vytváření poznámek o nich; ve spojení s Bases vynikající alternativa za Goodreads
- Calendar – pro přístup k denním a týdenním poznámkám - používám s vlastní úpravou, která pod datem vypíše všechny soubory vytvořené ten den
- Dangling links – zobrazení visících a nikam nevedoucích odkazů napříč vaultem
- Hider – skrývání UI prvků
- Home tab – hezší new tab s možností záložek a/nebo posledních otevřených souborů
- Iconic – přizpůsobení ikon a jejich barev přímo z UI
- Omnisearch – o něco sympatičtější vyhledávač než defaultní
- PDF Highlights – extrakce zvýraznění a anotací z PDF do Obsidianu
- Periodic Notes – správa denních, týdenních a měsíčních poznámek
- Shrink pinned tabs – zmenšení připnutých záložek pro úsporu místa
- Tag Wrangler – přejmenování, slučování a vyhledávání tagů
- TaskNotes – správa úkolů s kalendářem, pomodoro a time-trackingem
- Templater – tvorba a použití šablon
- TimeStamper – vkládání vlastních časových razítek
- Virtual Linker / Glossary – automatické virtuální odkazy na názvy a aliasy poznámek
- Zen Mode – skrytí většiny UI prvků při psaní
- Zoom – přiblížení nadpisů a seznamů (vzdáleně připomínající Workflowy)
A co se týká vzhledu, v tuto chvíli samozřejmě mohu doporučit jedině změnu karadigmatu.
Kromě těchto krátkých přípodotků házím jednu povidku měsíčně na substack
Kdo jsem, zjistíte tady